Historie družstevních záložen

Zrod kampeliček

Své kořeny v našich zemích zapustily družstevní záložny a jiná družstva již v 50. letech 19. století. Inspirací pro české finančníky byly tehdejší německé země a jejich vypořádávání se s nedostatkem finančních prostředků způsobených například neúrodou či válkou. Svůj historický význam tedy nesou v sounáležitosti a řešení finančních problémů malé komunity svépomoci. Jednalo se tehdy hlavně o to podpořit další zemědělskou výrobu.

Stejně jako dnes, šlo i tehdy o konkurenci bankovnímu sektoru a velkým finančním institucím. Lidé na vesnici si de facto vytvořili vlastní finanční soustavu, která jim byla ochotná na jejich záležitosti půjčit finanční prostředky, které si do ní předtím sami vložili (a stali se taky členy).

Rozmach

O propagaci a rozmach tzv. kampeliček se na území tehdejších českých zemí postaral František Cyril Kampelík – lékař a vlastenec, který o spoření napsal dokonce hned několik spisů. Historicky první kampelička vznikla v 1858 pod názvem „Občanská záložna ve Vlašimi“.

V roce 1913 bylo na našem území evidováno přes 5000 záložen různých typů. Během druhé světové války došlo nejprve k nucenému slučování a po převratu v roce 1948 byla dokonce tehdejší vládnoucí garniturou činnost spořitelních a úvěrových družstev (kampeliček) potlačena. I přesto zde však existovalo tzv. lidové peněžnictví zahrnující okresní záložny a pojišťovny a jejich pobočky.

90. léta – rozmach i krach

K obnově a zakládání nových spořitelních a úvěrových družstev došlo v 90. letech 20. století, přičemž do konce století jich v ČR vzniklo na 120. Nicméně zároveň kvůli nejasné legislativě dospělo množství záložen ke krachu. Trh s nimi byl najednou přesycen, protože podmínky pro jejich založení i činnost byly více než liberální, když tehdy ještě nebyly kupříkladu nijak regulovány ČNB. Po krachu asi 2/3 záložen přišli jejich členové o své peníze, a to podtrhuje současný trend tohoto finančního sektoru na našem území.